Jaro už je cítit ve vzduchu a Velikonoce klepou na dveře, takže se ve 2.A nelení. Tradice mají zelenou, a tak bylo jasné, že letošní velikonoční dílna nebude jen tak nějaké barvení na poslední chvíli. Kluci si s chutí vzali do parády vrbové proutky a pustili se do pletení vlastních pomlázek, zatímco děvčata se s elegancí pustila do barvení vajíček – ale ne ledajak! Použili jsme totiž netradiční techniku s obarvenou rýží, a výsledek byl tak krásný, že by se neztratil ani v galerii lidových řemesel.
Nadšení do práce bylo nakažlivé – ale jak už to tak bývá, ve chvíli, kdy kluci viděli, jak krásná vajíčka holky vyrábějí, začali žárlit, že taky nemohou tvořit. A holky? Ty na oplátku tajně pokukovaly po pletení pomlázek a nebylo málo těch, co si pomlázku chtěly uplést taky. Výsledkem bylo jedno velké velikonoční prozření: příště to prostě uděláme jinak – vajíčka budou barvit všichni a pomlázky se budou plést bez rozdílu!
Celé dopoledne bylo plné smíchu, jarní atmosféry a voňavého vrbového proutí. Tradice jsme si připomněli nejen rukama, ale i srdcem. A protože děti odcházely domů se svými výtvory a úsměvem na tváři, už teď víme, že tuhle dílnu příští rok určitě zopakujeme – jen s otevřenějším přístupem k tvořivosti. Vždyť Velikonoce jsou svátky radosti, a ta patří do každé ruky – bez ohledu na to, jestli drží proutek, nebo vajíčko.